úřední e-deska

menu

úvodní stránka
historie
současnost obce
kontakty
zastupitelstvo
povinné informace
úřední hodiny
služby
dokumenty
obytná zóna
rybolov
sportovní centrum
fotogalerie
registr oznámení
e-podatelna
autor stránek

inzeráty

fotogalerie

Naše obec

 

historie obce

 
Blšany
jsou ve starších pramenech pojmenovány jako „Pšany“, později Bžany nebo Pšany. Od konce 15. století jsou označovány Blšany. V 17. století opět pro obec existuje název Pšany
První historická zmínka pochází z roku 1226, kdy jsou „Pšany“ v majetku kláštera sv. Jiří v Praze. V 14. století má část obce dědičný rychtář Bér a druhá část je rozprodána několika měšťanům Loun. V době husitských válek jsou Blšany majetkem města Loun. V roce 1450 byla část obce Loun a část patřila k Chlumčanům. Ale v roce 1525 byla celá ves v majetku města Loun. V roce 1547 byly Blšany městu konfiskovány. Královská komora pak roku 1548 prodala obec Mikulášovi Mířkovskému z Tropčic. Od něj pak Blšany koupil Jan Žatecký z Veikersdorfu. Jeho dcera Anna Maria provdaná za Kryštofa Doupovce z Doupova ves zdědila. Dalším majitelem vsi byl od roku 1588 Jan Hruška z Března. Tehdy postavili bratři Jan a Karel Hruška ve dvoře tvrz obklopenou od západu a severu rybníky (sídlo a dům nově vystavěný, vinice, chmelnice,ves s díly ve Vlčím, Želenicích a zahrádku při Lounech). Jeho syn Adam Jan z Března roku 1628 postoupil Blšany svému bratrancovi Adamovi Jindřichovi Hruškovi z Března, tehdejšímu hejtmanovi Žateckého kraje. Adamovy dcery prodaly Blšany v roce 1637 Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic-hejtmanovi Pražského hradu. 
Po ukončení třicetileté války dal Jan Příchovský přestavět tvrz na
barokní zámek, který pak sloužil Příchovským jako rodové sídlo. V roce 1665 převzal panství Petr Pavel Příchovský. Magdalena Rosina Příchovská, rozená Žďárská ze Žďáru, se ujala Blšan 11.1.1966 a poté v roce 1682 odkázala panství Blšany pražskému arcibiskupství. Panství převzal 25.1.1690 arcibiskup Jan Bedřich. Od té doby na zámku sídlili vrchnostenští úředníci, hejtmani a obročníci arcibiskupství. V polovině 19. století kardinál Bedřich ze Schwarzenberka (1848-1885) postoupil ves Janu Adolfovi ze Schwarzenberka, který Blšany připojil k Cítolibskému panství. Po pozemkové reformě se roku 1924 stává Blšanský zámek soukromým majetkem a je oddělen od Cítolib. Zámek je pak v soukromých rukou do roku 1949, kdy je znárodněn. V areálu pak byl umístěn semenářský statek a v zámku byly zřízeny kanceláře, byty a skladiště. V roce 1965 byl v přízemí sklad, v patře byly upraveny byty a na střeše zůstala stále věžička s hodinami a se zvonicí. Zvon sloužil pro hodiny na věži, které tloukly půl a celou. Zvonívalo se klekání a když v obci někdo zemřel tak v den úmrtí se zvonil umíráček a v den pohřbu také.Umíráček zvonil dokud průvod neopustil vesnici.Zvonila obecní zvonařka Růžena Bělohoubková, která zemřela 18.1.2000 ve věku 91 let a byla zároveň nejstarší občankou obce.